Zde je Pankrácovo, Servácovo, Bonifácovo a Žofiino.

Slovník Pankráce, Serváce a Bonifáce

Kaziho efekt

Představte si výchozí situaci, kdy jedete na kole po dvouproudé silnici v každém směru a máte jistý směr a úmysl kam chcete dojet. Jedete na silničním kole, pravděpodobně i spěcháte, protože v takovém případě má Kaziho efekt nejlepší účinky a možnost výskytu. Funguje ale i na horské koze, sice s menšími účinky, ale zato častěji.
Takže jedete po dvouproudé silnici žádaným směrem, náhle si všimnete, že silnice se bezdůvodně změnila v jednoproudovou. Pěkný asfalt, málo aut, spousty místa. Vysloveně si užíváte jízdy. Po chvíli zbystříte, již hodnou chvíli totiž jedete po úzké silničce plné děr a bláta. Vracet se nemá smysl, protože i po téhle silnici se dá jet a určitě někam jede. Pěkně si kličkujete mezi výmoly, uhýbáte zemědělským strojům, prostě pořád fajn. Ale tu najednou koukáte, pod koly polní cesta. Kde se vzala tu se vzala. Ohlídnete se po oné silničce, ale od vás až na horizont vede jen ta polňačka a nic jiného. Nakonec i tahle cesta vede vaším směrem a obě stopy jsou pěkně ujeté. Navíc jste blíž přírodě, ptáčkové zpívají, květiny voní, takže paráda. Cesta pěkně ubíhá, ale po chvíli si všimnete, že levá kolej cesty je pryč a zbyla pěšinka. Pohled zpět, nikde ani stopy po polní cestě, ale nevadí. Drží směr, dobrý povrch, mírně z kopce, motýli létají, broučci bzučí a vy jste ještě blíž k přírodě. Po chvíli však zjišťujete, že se kolo zastavilo o křoví. Křoví je i po stranách a nedá se objet. Chcete se vrátit, ale nejde to. Křoví je všude. Cestička je v tahu a neexistuje způsob jak ji najít. Nezbývá, něž zvolit kazimut a prodírat se s kolem odhadnutým směrem. Vyplatí se znalost určování světových stran podle mechu a mraveniště. Křoví začíná obsahovat ostny, terén prudce stoupá, nebo klesá. Musíte obcházet rokle a slézat skály. Zasraný brouci vám lezou do uší, nosu a bot. Zkurvený kytky a šlahouny čehosi brání v pohybu a otáčení kol. Když se za několik hodin vynoříte z lesa, jste špinaví až za ušima, požahaní od kopřiv a ověšení různými plody lesů, vod a strání.
Název tohoto jevu pochází od legendárního cyklisty, který se s tímto setkával prakticky obden.

Vráťovina

Vráťovina je životní styl. V oblasti cyklistiky se projevuje prazvláštním chováním postiženého jedince. Takový jedinec se na kole pohybuje sto metrů před nebo za skupinou nepostižených kamarádů. Během výletu se dopoledne ztrácí aby se odpoledne zase objevil. Typickým příkladem Vřáťoviny je případ, který se stal roku 1993 na severu našeho státu. Postižený cyklista se dopoledne ve středu v obci Heřmanice okres Liberec ztratil svým kamarádům. Neobjevil se ani večer ani druhý den. Několik dní na to se skupina pohybovala nedaleko Rozkoše (okres Nové Město), když tu najednou onen postižený jede v protisměru! Radost byla veliká a vysvětlení neuvěřitelné. Proto jej ani neuvádím.

Betoňák

Také Betoňák je životní styl. Betoňák je člověk s vysokým vzděláním, který bývá zaměstnán na nějakém veledůležitém místě. Například projekce a realizace kdovíjakého potrubí skrz památkové chráněnou městskou zónu. Betoňák přijde v prostřed jednání, kde se debatuje o trase potrubí, ve špinavém cyklistickém dresu obklopen rojem masařek, vrazí zahnojené kolo sekretářce a rozkročí se nad plánem trasy. Ostatní členové jednání si zrovna sklízejí své poznámkové bloky a počítače se zápisy o již dohodnuté trase, když v tom Betoňák udělá špinavým prstem čáru přes plán a vyřkne "Potrubí povedeme tudy!". Ostatní hypnotizovaně otvírají zápisníčky, škrtají dosavadní zápisky a zapisují novou trasu. Betoňák si krkne bere kolo a odjíždí...
Betoňák bývá člověk středního věku. Na kole se projevuje následujícím chováním: Je vůdčí osobnost. Jezdí na čele balíku. Nemá rád mladé kolíky. Jede-li za Betoňákem mladý kolík, volá na něj "Nejezdi za mnou vole vole. Srazíš mě!". Jede-li mladý kolík před Betoňákem volá "Nejezdi přede mnou vole vole. Cákáš mi vodu do xichtu!". Jede-li mladý kolík dostatečně před pelotonem, aby necákal vodu do xichtů, zvolá Betoňák "Změna trasy!" a peloton na křižovatce odbočuje, zatímco mladý a nezkušený kolík pokračuje v původním směru. V restauraci si Betoňák uvědomuje svůj špatný postoj k mladým kolíkům a proto jim po jídle posílá panáky zelený. Když se mladý kolík ohradí volá "Vole vole, není umění chlastat co ti chutná!". Odjezd z hospody vyhlásí slovy "Vole vole, odjezd!" v okamžiku, kdy má mladý kolík na stole tři panáky zelený a čtyři knedlíky od svíčkový.

Pankrácovo oblékání

Pankrác vozí na dlouhé výlety batoh. V batohu ale nemá, jak čekáte, zimní doplňky, náhradní oblečení, dres, ale džíny, košili a polobotky. Je sice efektně oblečen večer do hospody, ale celý den sedí na kole v kraťasech a tričku. A to bez ohledu na počasí, vlhkost a teplotu.

Trasa sázavského typu

Pojmenování vychází od kultovní červené značky, která vede zdánlivě po břehu Sázavy od Davle až po Havlíčkův Brod. Při pohledu na mapu je na místě poznámka, že taková cesta je pohodová, protože přece vede po břehu řeky a jen mírně jako řeka stoupá. Takové uvažování je však doslova tragicky mylné. Teď již to vím. Značka podél Sázavy, obzvláště za městem Sázava a dál proti proudu, je totiž pěkná kurva. Chvilku vede dle očekávání po břehu, ale za chvíli se vrhne kolmo vzhůru od řeky pryč. Vyfuníte na kopec a padá prudce dolu nejetelným sjezdem. Tohle mnohokrát zopakuje, až toho máte dost. Sotva vyměknete, pomyslíte, že si vyberete jinou značku nebo zvolíte silnici, červená se uklidní. Vede ideálně po břehu, po krásné cestičce, ukolébá vás a naláká do míst, odkud není návratu. A pak začne zase lochneska. Nahoru dolu nahoru dolu... K tomu často přibude křoví, mokro, neštovice, cholera a déšť.
Cyklistický závod jako je třeba Král Šumavy by měl vést podél Sázavy. Pak by to byl teprve drsný závod. Délka by se ale musela ze sta zkrátit na dvacet kilometrů. To aby zbyli nějací cyklisté i na příští ročník.

Protektorování plášťů

Jsou lidé, kteří mají-li sjetý vzorek jdou si koupit nový plášť. Naproti tomu jsou jiní, co v takové situaci využívají přirozeného protektorování plášťů. Můžeme se jim smát. Ale jsou případy, kdy si lidé prvního typu nemohou nový plášť pořídit. Může to být nedostatkem peněz, atypickým rozměrem nebo nedostatkem obchodů. Pak znalost přirozeného protektorování plášťů nabývá hodnoty zlata. Přitom se jedná o jednoduchou činnost:
Stačí vyhledat čerstvě asfaltovanou silnici či chodník a pěkně se řídkým asfaltem projet. S obalenými pneumatikami následně vjet do připraveného štěrku, počkat až asfalt zatuhne a nový vzorek je hotov.
Rychle, snadno a zadarmo.

Došel Hermelín

Poměrně obvyklým jevem zaníceného cyklisty individualisty jest jev zvaný "došel Hermelín". Nastává obyčejně po mnoha kilometrech usilovné jízdy daleko od zdroje potravy. Doktory je nazýván jako totální vysílení z nedostatku potravy či tekutin - tzv. somálský efekt. Doprovodným jevem bývá často lehčí úpal.
Název vznikl z vyprávění Bonifáce, který kdysi za dávných dob silniční cyklistiky, byl tímto jevem postižen a jako první jej pojmenoval. Cyklistické kroniky ryté broušeným niplem na starých galuskách popisují příhodu takto:

Jednoho rána se Bonifác probudil a dostal chuť na projížďku na svém silničním kole. Před výletem se rozhodl posnídat. Spíž byla prázdná a v lednici na spodní poličce kdesi vzadu osamělý Hermelín. Bonifác se nerozmýšlel a tento solitér jeho potravinových zásob polknul. Následovali přípravy k odjezdu a odjezd. Toho dne se Sluníčko vylouplo nad kopce a kouká nikde ani mráček. A tak poťouchlé Sluníčko hledalo nějaké rozptýlení dole na zemi. I spatřilo na modrém asfaltu cyklistu. Ano byl to Bonifác. Zaostřilo své paprsky a škodilo. Schválně rozpouštělo asfalt v místech kudy nebohý cyklista musel projet. Schválně svítilo Bonifácovi na nechráněnou hlavu. Bonifác počítal s tím, že po cestě nají. Ale ejhle, v sobotu dopoledne za vrcholného socialismu v obci Sázava nebylo nic, kde by se dalo něco pojíst. Sluníčko se smálo až se za skvrny popadalo a Bonifác se opouštěl Sázavu směrem na Ostředek. Kopec, který je tam tvořen rozdílem výšek okolní krajiny a hladiny Sázavy se jmenuje Peklo. Rozhodně doporučuji ten kopec poznat spíše směrem dolů. A právě zde, v Pekle, v poledne, za prudkého slunce došla Bonifácovi energie tvořená ranním Hermelínem. Bonifác však není z těch, které by totální vysílení kombinované s úpalem rozhodilo. Pokračoval v jízdě se sníženým výkonem a i přes fialové a neostré vidění a teprve nahoře na kopci ulehl do škarpy.
Po několika hodinách v komatu provedl autoresuscitaci, pojedl něco malin a kůry stromů a pokračoval. Do cíle tohoto výletu však chybělo asi čtyřicet kilometrů. Navíc cílem byla ona lednička, nyní již totálně prázdná. A cestou všude zavřeno. Bonifác zjistil, že i bez energie lze jet. Jen je k tomu paradoxně potřeba motivace "jeď nebo zemři". Má to však i nevýhody: snížená stabilita, rozmazané vidění, rychlé hubnutí, výpadky paměti a nepravidelný tep.
P+S+B však doporučují radši se před výletem dobře najíst a napít (viz. Pitný a jídelní režim Pankráce, Serváce a Bonifáce). Cyklista není totiž několik následujících dní ve své kůži.

Cyklistky - přízrak či skutečnost?

Cyklistka je mystická bytost, něco jako rusalka, která se vyskytuje jen ve snech, v televizi, ve vyprávěních kamarádů a v protisměru. Připouštím, že mohou existovat, ale spatřit jí, to se cyklistovy poštěstí málokdy za život.

Kmeny Eňu-peňu

Obecně překážející neobjetelný nepřeskočitelný kmen ležící přes cestu. Mívá v kůře záseky od převodníků kol nešťastníků, kteří neodhadli velikost kmene a rozhodli se pro skok. Poblíž kmenů Eňu-peňu bývá proto často k nalezení spousty součástek ke kolu a občas i nějaký ten křížek (nikoliv Láďa).

Pankrácův blatník

Nemáš-li na kole blatník a je důvod jej tam zrovna mít, pak se nechej inspirovat blatníkem, který vozí Pankrác. Projíždíš-li bahnitým úsekem vezmi levou ruku, rozprostři maximálně dlaň a umísti ji kousek za sedlo, hřbetem ruky k zadku. Po použití otři do kalhot.

kultovní Říční (Ritchey)

Součástky Říční (Ritchey) jsou kultovní cool wjecy. Jsou oblíbené, drahé a všude doporučované. Jezdí na nich i ti nejlepší z nejlepších. Kdo nemá Říční jako kdyby nebyl.
Součástky Říční jsou nej. Mají jen jedno mínus. Nesmí se na nich jezdit. Po použití totiž rychle odcházejí. To alespoň platí o nábách Říční které si pořídil Pankrác. Nechutně se s nima chlubil a neustále upozorňoval, že jsou kultovní. A když nám je poprvé ukázal, tak to bylo v Budějovicích na kultovním nádraží. Ujeli jsme od vlaku prvních cca tři sta kultovních metrů a ze zadního kultovního náboje se mu ozývaly hrozivé kultovní zvuky. Musel shánět po kultovních obchodech jinou kultovní nábu. Mimochodem, ta přední následovala zadní do kultovního kontejneru nedlouho po té.
Od té doby se podobným kultovním součástkám, nepoužitelným k jízdě, říká Říční.

Bedřich Smetana

Autor několika slavných tezí o orientaci v neznámém terénu. Nikoliv onen hudební skladatel! Jeho slavné výroky "Z kopce dolů, z lesa ven", "Po proudu potoka" a "Dvě hodiny před výkonem nejíst" jej učinili nesmrtelným.

Kozista versus Biker

Někteří možná i vzdělaní leč hloupí lidé si neváží jedinečnosti a dokonalosti svého mateřského jazyka. Podléhají tlaku medií a hlupáků, kteří si zvyšují sebevědomí překotným přejímáním cizích slov. Zdá se, že je to v těchto končinách letitá tradice. Nejprve byla módní němčina, pak ruština a nyní angličtina. Osobně považuji takové jednání za jasnou diagnózu: hloupost částečná nebo úplná. Žádný z těchto jazyků nemá zdaleka takové vyjadřovací a popisovací schopnosti jako čeština.
Například obchody už léta nejsou obchody ale markety nebo shopy. Pokud organizujete posezení s přáteli, nepřijde nikdo. Zato na party bude nával. Novinkou posledních let jsou street party (strýcovi párky). Sjezd je downhill a výlet na kole je XC. Atakdále.
A nejlepší na závěr; jezdec na horském kole je biker. Protože horské kolo je bike. Ovšem roční kilometrická výkonnost bikera se spočítá dle vzorce:
20 / (Cena kola + výbavy [v tisících kč]) * 2000[km].
A navíc ve slově biker není nic hezkého, patří do společnosti cizích slov jako mixer, boxer. A moje piplané kolo nikdy nebude bike. To mu nemohu udělat. Když už nemohu být cyklista, budu tedy třeba kozista.
Nejtužší boje o Český jazyk probíhají většinou v cyklistických obchodech. Prodavači si v anglických výrazech libují.
Například Servác měl konflikt s prodavačem, když použil stolet užívaný výraz "dětský ventilek". Dvanáctiletý prodavač nic takového neznal. Zato znal ventilek Dunlop. Pak začal Servácovi vysvětloval jak se jezdí na kole.

Mladý kolík

Mladý kolík je cyklista, kterého Betoňák vidí poprvé, podruhé až po třetí. Je to člověk znalý jízdy na kole ale neznalý jízdy s Betoňákem. Neprojevuje Betoňákovi dostatečný respekt. Zdráhá se vypít ke smažáku panáky zelený. Když je Betoňákem vyhlášen odjezd, nemá dojedeno ani dopito. Bohužel nezná trasu a tak do sebe nacpe jídlo, kopne panáky a pivo, usedá na kolo a dohání peloton. Sotva peloton dojede, poblije se. Tím u Betoňáka klesne ještě víc. V další hospodě se schovává pod stolem. Betoňák mu posílá další a další hektolitry zelený se slovy "Až vobjednáš ty, tak to taky vypiju!" a to tak dlouho, až se mladý kolík zblázní a uteče nebo ztvrdne jako beton!

Pád ala Kezi

Cyklista Keziho typu jezdí na kole málo. Dokonce i málo padá, ale když spadne, stojí to za to. Takový člověk se vyznačuje potlačeným pudem sebezáchovy. Přesto ale bývá ženatý. Je velmi rychlý ve sjezdech. Má poslední model opruzené vidlice. Nejvíce má rád sjezdy dolů k zavřeným závorám železničního přejezdu. Vyhlašuje soutěž: kdo poslední začne brzdit, vyhrál!. Začne brzdit jako poslední asi metr před závorou. Vrhá se na zem a klouže po asfaltu na přejezd pod přijíždějící vlak. Zarývá nehty do živičného povrchu a zachytává se mřížek kanálů. Obyčejně se zastaví v leže, pravým uchem vedle koleje. Sahá v leže na přejezd, kde po slepu uchopí kolo a v posledním okamžiku, před nárazníky mezinárodního rychlíku, jej odstrkává za přejezd. Po průjezdu vlaku vstává, sedá na kolo a odjíždí na pivo.
Má též velice efektní přelety řídítek. Padá zásadně v chladném počasí během deště nebo sněžení. Typický jeho pád vypadá takto: při pomalé jízdě si zapříčí přední kolo nebo ho někam zapíchne. Následuje nádherný přelet řídítek s dokonale propracovanou choreografií. Od kola odlétá na neuvěřitelnou vzdálenost, drží se ve vzduchu neuvěřitelně dlouho. Pro kontakt se zemí si pochopitelně vybírá hlubokou louži pokrytou tenkou krustou ledu. Po hlavě se noří do louže a na několik okamžiků zmizí náhodnému pozorovateli z očí. Pak se znenadání vynoří promočený, pokrytý ledem a blátem. Vyhledává pak nejbližší restauraci s kamny a třením a alkoholem obnovuje krevní oběh v končetinách i zbytku těla.

Lukyho syndrom

Je speciální druh defektu kola, který je pojmenován po kultovním cyklistovi, který se těmito defekty proslavil.
Jedná se o defekty osudového charakteru zvané Defekt Mortale. Normální cyklista píchne, naboří ráfek či dokonce přetrhne řetěz. Cyklista postižený Lukyho syndromem se s takovými defekty nesetkává. Takový cyklista mívá dva a více andělů strážných. Již v raném věku ulamuje za jízdy řídítka, rám. Později, při průjezdu zatáčkou ulomí kliku. Před nebo po smrtelném sjezdu mu upadne přední kolo kvůli zlomeného krku opruzené vidlice. Mezi nejlehčí případy patří totální anihilace ráfku.

Benítáž

Benítáž je onemocnění neznámého původu, které postihuje hlavně cyklisty s kotletami. Takový cyklista ignoruje technický stav svého kola. Kozistické výlety bývají pro něho velice drahé. Po cestě mu totiž z kola odpadávají součástky a přestávají fungovat drahé a nezničitelné díly. Koupí si na kolo kvalitní a drahou součástku - často kultovní, a ta se mu rozpadne. Je pak nucen součástku shánět po blízkých městech a koupit ji. V lepším případě veze náhradní součástku s sebou. Oblíbené bývají destrukce nábojů zadního kola. Během oběda mu pak kamarádi přeplejtají v hospodě na náměstí kolo.
Další povedená srandička je přetržení řetězu. Takový člověk usoudí, že než snýtování je lepší koupit řetěz nový a udělá to. Nový řetěz mu ale na původních převodech zoufale přeskakuje, proto jde a koupí si k řetězu nové devítikolečko, k tomu stahovák a alespoň jeden převodník. Při montáži si všimne, že oříšek na nábě je na devítikolečko krátký. Po hodince zamyšlení s prodavačem odhazuje nejmenší kolečko v dál. Pak spokojen odjíždí. Cestou zjistí, že řazení neřadí. Půjčuje si od kamarádů peníze, vrací se do obchodu a nakupuje nové řazení na devítikolečko. Samozřejmě, že řazení má v jednom kuse s brzdou. Při montáži nejde prostrčit roztřepené lanko bowdenem. Kupuje lanko, kupuje bowdeny. Pak opravdu odjíždí. Spokojený prodavač z vyměněných dílů sestaví dvě až tři nová kola.
Třetí den výletu vytahuje z batohu novou LX brzdu. Namontuje ji, ale nebrzdí. Provede demontáž všech dílů kola aby zjistil, že má špatné špalíky. Pátý den vytahuje na vrcholech Českého lesa za mlhy, zimy a deště z batohu zbrusu nový cyklokompjútr, ještě v krabičce a hodlá jej namontovat. Měsíc na to vytahuje za podobné situace z batohu další cyklokopjútr, tentokrát s vysílačkou ve snímači. O měsíc později uprostřed šumavských hvozdů montuje na kolo další nový cyklokompjútr. Ale nemá tam všechny tři najednou, každý přežije tak týden.

Koně

Kůň je moc hezké zvířátko. Je hezké vidět koně pobíhající za bezpečnou ohradou na zelené louce u lesa. V poslední době je ale móda na koni jezdit. A zde je kámen úrazu. I jezdění na koni je príma wjec, nesmí se s nimi ale jezdit po cestách pro lidi. Nejčastějším řidičem koní jsou patnáctileté holčiny. Jezdí s koňmi po turistických cestách a z cesty je tak oraniště. Za mokra rašeliniště.

Kazimut

Kazimut se používá v situaci kdy ostatní navigační techniky selžou. Má hodně společného s významem slova azimut, ale tady se nejedná o rozumnými důvody podložený a přesný směr.
Princip spočívá v tom, že v situaci, kdy s kolem stojíte uprostřed pustiny (hor, lesa, možno i města) nevidíte žádné cesty, nemáte žádný rozhled, nelze se nijak zorientovat, zvolíte směr kterým tušíte vysvobození. Jsou lidé, kteří v takovéto situaci radí "z kopce dolů, z lesa ven". Je to blábol. Jak jít z kopce dolů, když dole jste a jak jít z lesa ven, když žádný les není a nebo je všude a nevíte kde má konec? Pak jsou další co radí "po proudu potoka". Opět nesmysl. Co když potok není? A když je, tak určitě protéká hustým roštím, kde se s kolem jít nedá. Nebo dojdete na soutok s větším potokem a octnete se na poloostrově. Jsou dokonce i potoky, co zmizí. Nemluvě o těch šumavských, které tečou do kopce.
V takové situaci prostě použijte kazimut. Pozor! Princip kazimutu zásadně vylučuje možnost použít směr, ze kterého jste přišli.

Gumování

Gumováním rozumíme nepříjemnou jízdu po asfaltu. Využití jako rychlý přesun odkudsi kamsi. Skloní se hlava, nemluví se, lidé se zavěsí za sebe a nejvyšší možnou rychlostí, střídaje se, šlapou do místa určení.
Během gumování není dovoleno zastavovat. Cestou hospody, WC, panoramata, památky, kamarádi - vše se ignoruje. Kdo nestačí, má smůlu. Gumování je takové nutné zlo. Obyčejně je vedeno po silnicích s větším provozem. Je třeba jistých zkušeností, protože případné pády mohou skončit tragicky.
Vůbec jízda v balíku s lidmi které neznáte je riziko. Typickým příkladem je hromadný silniční závod. Ten vyžaduje velmi silné nervy.
Je-li dogumováno do místa určení, zpomalí se, zvednou se hlavy, otře se pot z čela a soustředěný výraz tváří cyklistů nahradí úsměv. Pokračuje se v přerušených rozhovorech, sleduje se krajina. Zavládne opět pohoda.
V případě horských koz se situace liší jen málo. Rychlost je menší a námaha větší. K šumu svistu se ještě přidává hukot plášťů. Skupinka gumujících kozistů si proto plně zaslouží označení trambusová rota.

Jak svět přichází o cyklisty

(Aneb zamyšlení nad důvody.)
Jak se mnohokrát již ukázalo a stále ukazuje, vše co začíná také končí. Nad tím nemá smysl přemýšlet. Zamyslíme se ale nad tím, co je pro cyklistu konec přijatelný a co ne.

Jak cyklista přichází na svět
Cyklista se rodí jako každý jiný obyčejný člověk. Není však na světě úplně spokojený. Něco mu chybí, bývá nervózní, jako kojenec více pláče, jako batole nerad chodí. V maximální možné míře využívá různé udělátka s kolečky, co se pro batolata vyrábějí. Ale pozor! Pohrdá autíčky a motocyklíčky. Ke svému pohybu používá vlastní nohy, ale musí zároveň sedět.
Každý malý cyklista se již od útlého věku učí pít z cyklistické lahve. Jako výborný tréning slouží kojení. Dokonale nahrazuje pití za jízdy z lahve s cyklistickým uzávěrem. Proto některé děti vyžadují kojení až do batolivého věku a koušou.
Z podobných příčin má malý cyklista v oblibě pleny. Trénuje příslušné tělesné partie na tvrdá sedla silničních kol. Naopak pohrdá plenkovými kalhotkami.
Postupem věku dítěte objevují další skryté schopnosti co jiné děti nemají. Umí například bezpečně plivat proti větru. Ze svého prvního kola sám demontuje balanční kolečka a prožívá první pády. Učí se padat. Začíná vytvářet odolný zjizvený povrch každého kolena. Ze svého druhého kola demontuje blatníky. Záliba ve vybavování kol různými cvakadly jej naprosto míjí. Naopak vybavuje kolo vlastními zlepšováky. Své výlety do okolí prodlužuje, trénuje orientaci v neznámém terénu.

Důvody, proč svět přichází o cyklisty
Svatba.
Ožení / vdá-li se cyklista za necyklistického partnera dochází k poklesu ujetých kilometrů ročně na pár desítek. Necyklistický partner se zprvu tváří cyklotolerantně ale časem podsouvá cyklistovi do cesty bábovku, dítě, tchyni, auto, poukaz na dovolenou ve Španělsku, sebe. V těch nejhorších případech mu vymění kolo za kočárek.
Kariéra.
Kravata je důležitější než kolo. Cyklista nejprve omlouvá svojí touhu po postavení a penězích tím, že to dělá proto aby si pořídil lepší kolo. A skutečně, časem si pořídí kolo, které svět neviděl. Vystaví ho ve svém domě na čestné místo. Občas na něm předvede kravatovým kolegům lesk své zašlé slávy. Ale karierismu se nevzdává a tak sedlo jeho kola je zaprášené a mezi dráty řádí pavouci.
Lenost.
Lenost je přirozená vlastnost lidského rodu. Život je jen boj s leností. Leckterý cyklista lenosti podlehne a stává se troskou na gauči u televize, kterou udržují při životě jen vzpomínky na báječná léta s velocipedem.

Jak se liší cyklista, kolista a kozista

Níže jsou PSB popsány rozdíly mezi skupinami Homo Sapiens Sapiens z hlediska používání bicyklu. K zamyšlení na tím, přivedl PSB zjevný rozdíl mezi počtem prodaných kol, jejich oblibou a jejich skutečným množstvím ve volné krajině.

Brd, brdek a brdeček

Brd, brdek nebo brdeček je kopec v přímém směru na který vede cyklistova cesta. Následuje bezprostředně za sjezdem, nebo rychlou jízdou. Odlišují se následně:
vyjádřeno fyzicky: B <,=,> S
Kde B je ztráta rychlosti způsobená rozdílem výšky spodní a horní, odporem větru, valivým odporem pneumatik, působením otáčení zeměkoule, nárazem do stromu nebo pádem z kola.
A S je naše rychlost pod kopcem plus rychlost dodávaná našemu kolu během stoupání.
Brdeček je protikopec, který ani nezaregistrujeme. Nemusíme extra šlapat ani přemýšlet. B << S.
Brdek je kopec proti němuž je potřeba se usilovně rozjet aby byl překonán. B <= S .
A Brd našemu snažení vždy spolehlivě odolá.B > S.
Pro kompletnost doplňuji, že je ještě další typ přímého dokopce a to B. Je to takový kopec, do kterého narazíte nejprve hlavou a pak teprve předním kolem. Za B lze též považovat například zeď nebo dům.

Kopec emgeton

Do některého kopce se šlape pěkně, některý je strmý, jiný mírný, další vyhlídkový či odpočinkový. Jsou ale i kopce drsné, nejetelné, nechutné, dlouhé, kruté a podobně. Nejhorší je ale kopec emgeton. Je mírný, neubírá přímo ani tolik fyzických sil jako sil psychických, bývá ale dlouhý, často asfaltový. Kolikrát se zdá, že emgeton je rovina. Pláště k povrchu krásně přilnou, ale těžko se oddělují.
Mozek říká: "Co se tak flákáte volové (míní tím nohy)."
Nohy: "Zkus si to sám ty chytrej."
Mozek: "Posílám vám tam skoro poloviční úsilí a vy jedete jak s hnojem."
Nohy: "To taky jedeme. Jinej by viděl, že to je asi do kopce, nebo něco dře v kole."
Mozek: "Nebuďte drzí, nebo vám zastavím přívod živin."
Nohy: "Jen to zkus. Podlomíme se, ty padneš na zem a vytečeš na asfalt."
Mozek: "Tak dost. Vyprošuji si takovéhle jednání..."
V takovém duchu probíhá jízda do kopce emgeton. Název je odvozen od jednoho výrobce kvalitních hudebních MC nosičů. Doslova řečeno: táhne se jak emgetonka.

Klatba Pankráce, Serváce a Bonifáce

Doplňuji, že ke klatbě se počítá i hlas Žofie. Toto jméno by však odstrašující účinek pouhé zmínky poněkud snížilo.
Klatbu vyslovujeme jen ve výmečných případech. Její síla je totiž strašlivá a nelze vzít zpět. Bývá vyslovena v souvislosti s turistikou, cykloobchody a pohostinstvím a to v případě kdy jsme natolik zklamáni, nebo podvedeni, že nelze více. Když například lákavý poutač pravý, že na vrcholu kopce, který je mimo plán, je otevřená hospoda, ale skutečnost je jiná; pak je klatba na místě.
Její účinek, pak navěky věkův zůstává a přivádí vše do neštěstí a hospodářského úpadku.

Lesácká hirošima

Častý obrázek lesů posledních let.
Popadané stromy ležící léta netknutě přes cesty hned vedle totálně zdevastované a vytěžené oblasti lesními stroji. Les se kvůli kůrovci těží pouze na místech, kde je snadný přístup. Nekonečné hromady dřeva ležící v bývalém lese, při rekordních výkupních cenách, čekající na zetlení. Polopoušť rozrytá lakatoši s jámami plnými páchnocího naftového bahna. Naskládané metry překryté textílií proti kůrovci hned vedle stejné hromady bez textilie. Hromady ulámaných větví na místech cest.

Ubuntu Opera