Pankrác
Narodil se kolem roku 1973 v divokých lesích jižně od Prahy zvaných Zbraslav.
Již od útlého dětství byl nucen přivykat drsným podmínkám Zbraslavi.
Od věku batolete jej kojila medvědice medvědím mlékem nejprve jen s malým obsahem rumu.
V předškolním věku se poměr zvrátil a Pankrác plynule přešel na čistý rum.
Kolem šesti let jeho věku dostihla Zbraslavský prales civilizace.
Byl přiveden elektrický proud. Indiánské kmeny byly vytlačeny do brdských lesů a misionáři založili školu.
Také malý Pankrácek byl jat a uvržen do školní lavice.
Takto násilně vytržen z přirozeného prostředí ze zcela pochopitelných důvodů objevil v sobě nedůvěru v školství.
První písemně doložený Pankrácův kontakt s kolem je popis tragédie. Lze jej najít ve Zbraslavské kronice.
V obličeji ještě pohledný Pankrácek sedě na kole sjížděl jednoho krásného dne z kopce Havlín dolů mezi rodinné domky zbraslavské.
Nabral maximální rychlost a nevšiml si pod kopcem statné důchodkyně se psem na vodítku.
V tom správném okamžiku kráčela důchodkyně po levé straně ulice a jezevčík spojení s paničkou vodítkemna straně druhé.
Přes ulici se napjal smrtící řemen. Pankrác v poslední chvíli strhl řízení a s nabodnutým psem na převodníku ztratil stabilitu a zaryl se xichtem do asfaltu.
Pes zemřel na místě, důchodkyně časem a Pankrácka převezli do nemocnice a pak na plastiku. Jeho obličej se výrazně změnil...
Ke kolu se vrátil až v postpubertálním věku, prostřednictvím Žofie.
Servác
O místě a datu narození Serváce panují dohady i pochybnosti.
V poslední době se dokonce objevil, podložen výzkumem amerických vědců, názor, že Servác se nenarodil.
Vnikl podobně jako náš vesmír. Servác se prostě jednoho dne vyskytl.
Ale i o datu tohoto dne se vedou spory. Radioizotopové testy starších kusů jeho oblečení ukazují k roku 1973 (plus mínus 500let).
Tak komplikovanou osobností Servác je.
Jedním z přímých důkazů jeho nepřirozeného původu je jeho záhadný zažívací trakt.
Veškerou potravu kterou přijme téměř okamžitě přemění na plyn.
Též přirozená pokrývka hlavy nebyla stavěna na paprsky našeho Slunce a již v útlém věku přišel o všechny vlasy.
Žofie
Je spořádaným synem spořádaných rodičů.
Jeho dětství nevykazovalo žádné výchylky z normálu.
Kolo sobě objevil již v útlém dětství. Avšak zprvu požadoval aby bylo vybaveno motorem.
Časem se stal vůdcem zbraslavského motorkářského gangu (do 50ccm) zvaného "hell on the fichtl".
Později objevil v garáži postarší silniční kolo značky Favorit a vykonal na tehdejší dobu neuvěřitelný cyklistický výlet Zbraslav-Čerčany(50km).
Jeho kolo bylo ovšem předtím značně poškozeno a osmička zadního kola velmi ztěžovala jízdu.
Bonifác situovaný v tu dobu v Čerčanech přispěchal na pomoc s mosaznou fitinkou a společnými silami přeměnili fitinku v centrovací klíč první generace.
Žofiina cyklistická hvězda od té doby prudce stoupala vzhůru.
Slavný výlet Čerčany-Makolusky(190km) katapultoval Žofii na vrchol jeho cyklistické kariéry a umožnil jeho čestné přijetí do klubu Beton.
Nadějná kariéra však pobledla se vstupem do stavu manželského, který trvá dodnes.
Žofie je nyní v tzv.: udržovacím stádiu. Na kolo nezanevřel, jako ostatní přesedlal na horáka, ale jeho hlavním koníčkem je nyní manželka, tchýně a výchova dětí.
Počet ujetých kilometrů za rok v podstatě nestojí za řeč. Akcí PSB se zúčastňuje sporadicky.
