Zde je Pankrácovo, Servácovo, Bonifácovo a Žofiino.

Výlety vhodné k vyplavení adrenalinu

Touto sekcí začínají výlety pro smrtelníky. Nesmrtelní je mohou libovolně kombinovat. Měli by zde být trasy dlouhé do sta kilometrů nebo výrazně kratší ale náročné.
Rozhodně se snažím vybírat cesty, které jsou něčím zajímavé a upozornit tímto na ně.

Obsah

Sázava / Posázavské stezka

Náročnost 7/10.
Je v ní zahrnuto všechno: brutální stoupání (krátká), sjezdíky, technika, orientace i nošení kola. Projet se dá všemi směry. Důležité ale je mít na paměti, že je to stezka hlavně pro pěší. Místy je rychlá a tmavá a ke střetu s turistou za zákrutou je velmi blízko. Proto opatrně a hezky pozdravte. Na pěší nepískejte, necvakejte ani nekrkejte. Nemají to rádi. Lépe je včas zvolat "zdovolením, prosím!" a při míjení poděkovat. Také zde čeká úsek vylepšený schody. Nahoru to po nich nejede a dolů jsem se vždycky bál.
Stezka začíná v Pikovicích (nedaleko Davle) v zahradní hospodě. Ovšem již úsek Davle - Pikovice stojí za projetí. Značka nás povede zprvu z Pikovic pohodově dole pod Medníkem podél řeky, ale později se začne zvedat a zde jsou právě ty schody. Pěšinka pokračuje místy vysoko na řekou a z vybudovaných vyhlídek se lze pokochat pohledem do divokého kaňonu řeky Sázavy.
Kousíček od Třebsína je technicky i orientačně náročný úsek. Nepodléhejte panice, značka pokračuje po cestě zařízlé do svahu naproti do kopce a pořád nad Sázavou.
Následuje pěkný sjezd až dolů k řece, technické pasáže, přejezd nataženého řetězu a opět vzhůru. Nyní se jen stačí proplést chatovou kolonií na silnici a vzhůru dolů do Kamenného Přívozu. Hned u mostu je prastará restaurace. Kdysi zde prý strašilo. Kdo chce může svlažit hrdlo.
Pokračovat lze přes Hornopožárský les či po stávajícím břehu (nikoliv dole u řeky!) do Týnce nad Sázavou.

Pikovice(č) Kamenný Přívoz

Praha / Kunratice - Průhonice - Velké Popovice - Čerčany

A proč Čerčany? U Sázavy je hezky, koncentrace pohostinství slušná, vlak přítomen. Tak proč ne?
Tedy z Kunratického lesa od Hospody u Svatého Václava (pozor: ultra draho!) proti proudu potoka po pravém břehu co to jde až k druhému rybníčku. Zde je třeba změnit břeh prokličkovat ulicemi a po hrázi Šeberáku míjet rybník vlevo (bude tedy po pravé ruce). Rozbitou silničku kříží frekventovaná silnice Písnice-Chodov my však pokračujeme stále vpřed do Šeberova. V prostředku obce vpravo na hlavní, ignorujeme zatáčku, jdeme rovně mezi změť starších a nových domů. Stále za nosem a po polní cestě do vsi Rozkoš. Tady po silnici rovně až k oboře Průhonického parku. (za obcí lze sjet z nepříjemné silnice vpravo a polní cestou přímo k vysílači) Před oborou vpravo o dál už se o nás stará červená t.z. Za první vesnicí Osnicí za Průhonickým parkem na kopci, v místě, kde červená opouští asfalt pro rozdrcené cihly, si lze vybrat ze dvou variant, jak dále.
Turistická cesta je odtud dále nechutně rozhamtaná od koní, zvlášť za mokra a kdo si chce zachovat dojem slušného člověka neznajícího nadávky a dojem člověka milujícího koně (resp.:děcka co se je snaží kočírovat) ten opouští značku a pokračuje v původním směru po asfaltu. Asfalt se ztratí a cesta se taky pochlapí takže žádné strachy. Na silnici pak třeba odbočit vpravo. Po chvíli se napojíme na žlutou t.z. a opět splyneme z původní trasou. Ti, kteří rádi nadávají, jedou po červené a u potoka na rozcestí odbočují vlevo na žlutou.
Vesnicí projedeme rovně, ortodoxní jedou po žluté. V další obci se všichni setkají a před můstkem odbočují po žluté vlevo. Nyní se jede travičkou vzhůru až ke skládce a odtud po pravé straně remízku (zarostlá úvozová cesta) po poli stále vpřed. Do lesa vnikáme přímo po chvíli odbočíme vpravo a pak vlevo na původní směr a žlutou t.z. Zde je opět úsek oblíbený dětmi na koních. PSB doporučují pevně sevřít čelisti (vlastní) a ochránit tak jazyk před možnou újmou. V obci Radimovice za silnicí dotáhneme šrouby a matky a na návsi čeká vážné rozhodnutí, kudy dál.
Pokračujeme-li dále po žluté, přijedeme do Popovic k pivovaru. Zde se můžeme posilnit a dále po žluté přes Mokřany, magický Gabrhelec áááž do Pyšel. Na soutoku potoků v místě zvaném Gabrhelec lze najít pod hladinou kousíčky zlata. Neberte si ho však moc, protože následující úsek do Pyšel je obzvláště výživný.
Pojedeme-li v Radimovicích rovně, do zákazu vjezdu, a opustíme tak žlutou, vydáme se variantou druhou, orientačně náročnou. Výrazně napomoci může dobře viditelný vysílač. Ano, přímo k němu. Od vysílače stále na severo-východ po polní cestě. Cesta se stáčí doleva a ústí ve Vidovicích na silnici. Doprava a za fabrikou na sušenky ze silnice vlevo dolů. Na mírném návrší vpravo k lesu kousíček po modré. U lesa je kůlna a právě zde opustíme značku a vjedeme vlevo do lesa. Hned však vpravo a následující dva kilometry máme hezký sjezd. Až potkáme červenou, dáme se po ní vpravo. Ale jenom proto abychom ji pro rozbitou asfaltu, směrem vlevo do kopce a obce Dub, opustili. Několika šlápnutími na silnici třetí třídy dosáhneme Pyšel na jejich nejvyšším místě.
Tady se nám obě varianty opět spojují v jednu. Z Pyšel po modré, nebo rychlostním silničním sjezdíkem do Čerčan.

Ubuntu Opera