1998 Jižní Čechy a Šumava
Termín: 31.4. - 8.5. 1998
Místo: Jižní Čechy - Šumava
Další týden PSB.
Účast: Pankrác, Servác, Bonifác a Žofie
Seznam a popis kapitol
- Den prvý: Praha - Březnice - Vacíkov
- Den druhý: Vacíkov - Strakonice - Srní
- Den třetí: Srní - Churáňov - 26/2 - Srní
- Den čtvtý: Srní - Jezero Laka - Srní
- Den pátý: Srní - Borová Lada - Strážné - Volary
- Den šestý: Volary - Stožec - Svatý Tomáš - Vyšší Brod
- Den sedmý: Vyšší Brod - Kaplice - Děkanské Dluhoště
- Den osmý: Děkanské Dluhoště - Kraví hora - Chlum u Třeboně
- Den devátý: Chlum u Třeboně - Hluboká nad Vltavou - Vodňany
Vysvětlivky k itineráři
č - následuje červená turistická značka
m - následuje modrá turistická značka
ž - následuje žlutá turistická značka
z - následuje zelená turistická značka
s - následuje silnice
v - následuje jízda vlakem
l - následuje let vzduchem (letadlem)
d - následuje plavba po vodě (lodí)
k - následuje cesta lanovkou
t - následuje cestování pod zemí (tunelem)
a - následuje prodírání lesem, pouští, městem, apod., nedefinovatelným směrem, neznámou cestou
Příklad:
Blbojedy(m,l,t) = Z Blbojed po modré pak někudy vzduchem až k tunelu a tunelem dál.
Den prvý: Praha - Březnice - Vacíkov
Výlet byl zahájen na Smíchovském nádraží v sestavě PSB.
Vláček nás po krátkem boji s ajznboňáky odváží do Zdic, kde doufáme v přestup na Přibramskou lokálku.
Když ale vidíme jeden osamocený vagónek totálně nacpaný lidmi, podléháme trudomyslnosti.
Však bodrý mašinfíra vychází vstříc a umožní naložit naše kola do prostoru k motóru.
Pak se už jen zvenčí zavěsíme za okna, páč dovnitř se není možné dostat, a jedeme.
Na první zastávce vystoupí pár jedinců a my již cestujeme důstojněji uvnitř vagónu.
V Breznici vyplétáme kola z motoru, děkujeme a odcházíme do blízké hospody.
V hospodě vyčkáme příchodu tmy a chladu a pak se vydáváme do Vacíkova.
Noční jízda se líbí. Nejezdí tolik aut.
Do Vacíkova dorazíme akorát v čas. Osazenstvo se chystá do hospody.
Vlak nám jede zítra z Bělčic asi v osm ráno. Bylo slíbeno včasné zbuzení i odcházíme za zábavou.
teplota 21°C
Praha(v) Zdíkov(v) Březnice(s) Vacíkov
Den druhý: Vacíkov - Bělčice - Strakonice - Kašperk - Srní
Buzení zafungovalo spolehlivě, ale naše hlavy a žaludky zklamaly.
Bylo třeba zahájit pomalou, časově náročnou resuscitaci organismů.
Pak následoval šílený závod do Bělčic. Většina z nás nechala na cestě snídani.
Ale i přes tuto oběť jsme přijeli o pět minut pozdě.
Naše rozčarování však přerušuje houkání zpožděného motoráčku. Sláva!
Krátké doprošování ohledně přepravy kol a jedeme.
Strakonice jsme si důkladně prohlédly z oken hospody "U Švandy".
Opouštíme tuto hospodu po zelené značce směr Sousedovice. Tato zelená patří mezi značky tzv. panenské.
Jsme za posledních pár let jediní, kteří touto cestou šli, potažmo jeli na kolech, respektive kola vláčeli.
Od Svaté Anny je ale vše v naprostém pořádku.
Projíždíme podšumavské vesničky a dojíždíme do Strašína, kde se obevuje pohled na hradbu šumavských hor.
Vyfuníme na Kašperk a sjezdíčkem vnikáme do Kašperských hor. Tu je chvíle na oběd.
Z Kašperek volíme vysokorychlostní silniční sjezd k Otavě a dále po silnici až do Srní.
teplota 27°C
Vacíkov(a) Bělčice(v) Strakonice(z) ... Strašín ... Kašperk(s) ... Srní
Den třetí: Srní - Antýgl - Kvilda - Churáňov - Bučina - 26/2 - Modrava - Srní
V Srní se vítáme s Žofií a zařazujeme ho do sestavy.
Po vydatné snídani směřujeme nahoru ke kanálu o podél něho směrem k Antýglu.
Dle mapy zde má být most přez Vydru. Místo mostu ale jen pilíře.
Nezaskočeni přebrodíme a vnikáme stoupáním na horské pastviny u Filipovy Huti se stády podivných krav křížených s bizonem.
Po značce přijíždíme do Churáňova. Kousek dál, v hospodě na křižovatce v lese, poobědváme.
Následují po roce pramen Vltavy a Bučina. A také Černá hora a onen sjezdík. Letos ale není moc hezky.
Zatím sice neprší, ale je zataženo. Volíme zkratku a vydáváme se dále od Modravy, k pramenům Vydry.
Začíná pršet, bloudíme. Narážíme na močály, sníh a posléze na hraniční patník s číslem 26/2.
Slavný a obávaný kaziho efekt v praxi.
Na sněhových políh u hraničních cedulí jsou ještě vidět běžecké stopy pohraničníků.
Máme hlad, nemáme nic k jídlu, nevíme kudy dál, je zima a prší.
V této situaci je Žofie přistižen, jak tajně pořírá lovecký salám.
Po krátkém boji vydává kus salámu a sklenici okurek.
S energií v žilách se s vervou vrháme v les náhodnými kazimuty tak dlouho až natrefíme na Modravu.
V Modravské hospodě sežereme co se do nás vejde a z posledních sil dojíždíme do Srní.
teplota 14°C
Srní - Antýgl - Kvilda - Churáňov - Bučina - 26/2(a) - Modrava - Srní
Den čtvtý: Srní - Poledník - Jezero Laka - Prášily - Stodůlky - Čenkova pila - Srní
Ráno po vydatné snídani vyrážíme ve čtveřici směr Vchýnicko - Tetovský kanál.
Od kanálu přímo nahoru po cestě směrem Poledník.
Kousek pod Poledníkem se dozvídáme od tetřeva hlušce, že vrchol je uzavřen.
Býval to vojenský prostor a snad ještě občas pořád je. Proto odbočujeme z cesty vlevo směrem státní hranice.
Nadějná pěšinka se samozřejmě strácí, ale neumdlévaje pronikáme na lesní průsek plný bláta,
kde ještě před pár lety byly ploty. Průsek směrem na západ vede rovně jak když střelý.
Lze jej sledovat až ke vzdálenému kopci, kde se definitivně strácí za obzorem.
Není to nejlepší řešení jet tudy, průsek kopíruje terén, ale není na vybranou.
Dolů to jde, horší je stoupání blátem a muldamy po těžkých strojích.
Pár kilometrů takto zdoláme, pak průsek přetíná cestu Prášily - jezero Laka.
K jezeru se podíváme a již hlady uháníme do Prášil - je tam hospoda.
Hospoda tu skutečně je, ale zavřená.
Nevadí, před hospodou je bříza, najíme se kůry a můžeme dál.
Pár jedincům však březová kůra nejede, volíme proto směr Stodůlky, veliká to obec.
Žofie je spokojena. Vidina velkého množství restaurací přerušuje jeho hladové kvílení.
Ovšem mi ostatní raději jedeme napřed, aby Žofie neviděl že je nám najednou veselo.
Stodůlky samozřejmě už pár desítek let zanechávají na zemském porchu jen své jméno.
Obec byla vystěhována a zanikla.
To se Žofie musel dříve nebo později také dozvědět, ale tutlali jsme to asi ještě dva kilometry po průjezdu obcí.
Obec byla totiž v příkrém svahu a byla obava, že by se Žofie mohl po dvou špatných správách duševně přetížit a odmítnout dále šlapat.
To se ale ukázalo jako pasé, neboť Žofie po vyslechnutí správy zachoval klid a to i minutu po té, když píchl.
Na můstku přes Vydru se rozhoduje o dalším postupu.
Je třeba se nějak dostat do Srní.
Volíme silnici, hlady se motáme a tak serpentýny je to jediné řešení jak postupovat dále.
teplota 17°C
Srní - Poledník - Jezero Laka - Prášily - Stodůlky - Čenkova pila - Srní
Den pátý: Srní - Kvilda - Borová Lada - Strážné - Volary
Dnes se Žofie odpoutá od jádra PSB a vydá se k domovu.
Už ráno začalo pršet a citelně se ochladilo. Pak klesla mlha, ale průtok vody z nebes poklesl.
Vyjeli jsme na kanál, přenesli kola přes Vydru na místech kde dnes již stojí opravený most.
V Modravě jsme se zastavili na jedno pivko a pokračovali na Kubovu huť.
Asi v polovině vzdálenosti do této obce jsme minuli človíčka v pláštěnce s kbelíkem modré barvy.
Maloval štětcem na strom modrý proužek mezi dva bílé.
Tady proto končila modrá normovaná turistická značka a dále pokračovala značka bezbarvá nenormovaná tvořená pouze bílými pruhy.
Netrvalo dlouho a míjeli jsme človíčka v pláštěnce s kbelíkem bílé barvy.
Maloval na stromy dva proužky bílé barvy.
Tady proto končilo značení úplně.
Pokračovali jsme naznačeným kazimutem a bez potíží dosáhli silničky do Kubovi huťi.
Náš další postup sledovalo stádo podivného skotu ze Skotska.
Zvířata jak z májovky, očekávali jsme útok indiánů.
Indiáni nepřišli, zato přišel vydatný deštík.
Teploměr na budce prosil kolemjdoucí ať jej vezmou do tepla, svých sedm stupňů si zdaleka nenechával pro sebe.
Zvýšili jsme tempo a dále pokračovali jen po silnici.
Zastavili jsme až v Kvildě, v hospodě.
Mokří a modří zimou vnikli jsme nezváni do restauračky.
Co nejrychleji se vtiskli do kouta aby nebyl vidět stav našeho oblečení, ovšem po té, co jsme opláchli obličeje
alespoň do evropského vzhledu.
Jídlo nám přinesli bez potíží, to i přes to, že číšník uklouzl po blátě, které jsme cestou ke stolu zanechali na podlaze.
Rozdíl teplot cca 20 stupňů nám prospěl. Pomyšlení na venkovní slotu ale nutilo prodlužovat pobyt co to lze.
Naproti hospodě byla samoobsluha.
Jednomyslně jsme po opuštění restaurace rozhodli, že dále se dá pokračovat pouze pod silným vlivem alkoholu.
Úvod v hospodě se zdařil, ale panovala obava, že alkohol z těla vyprchá a my kdesi zmrzneme.
Zakoupili jsme proto nejsilnější kořalku co zde v obchodě měli.
Byla to malinová vodka. Sedmička se hezky vešla do cyklistické lahve a mohli jsme pokračovat.
Bylo to z kopce, mrzli jsme proto vydatně, skutečně nebýt alkoholu v krvi, nebyl by, kdo by tyto příhody zaznamenal.
V Borové Ladě už bylo dobře. Teplota se vzdálila nule, i déšť byl teplejší.
A pak už jen silnice až do Volar.
Ve Volarech sháníme ubytování. Kukačka neubytovává. Servác je evidentně zklamán.
Slyšel o Kukačce neuvěřitelné historky, vypravíme se tam alespoň na jídlo.
Servác je zprvu zklamán po druhé. Pak si však všimne podivného chování číšníka a majitele v jedné osobě,
zaslechne jeho samomluvu a slova odhodlání kohosi zabít. Nejprve se Servác usmívá, pak však bledne a
prosí ať už proboha zaplatíme a zmizíme. Majitel zrovna zabodává do baru veliký nůž.
teplota 7°C
Srní - Kvilda - Borová Lada - Strážné - Volary
Den šestý: Volary - Dobrá - Stožec - Svatý Tomáš - Frymburk - Vyšší Brod
Ráno snídaně před sámoškou. A krásná značka do Dobré.
Z Dobré dále do Stožce a odtud k Schwarzenberskému kanálu. Podél kanálu pokračujeme až co to jde.
A když už to nejde, jedeme ještě kousek. Pak se ale kanál strácí v Rakousku, my zůstáváme v Čechách.
Čeká nás krásná álej na zakázaném břehu Lipenské přehrady, pak stoupání na Svatý Tomáš.
Od hradu volíme sjezdíček k Frymburskému přívozu, který nás převezena obydlenou stranu.
Dojedeme k hrázi a dále po levém břehu Vltavy, kolem Čertových kamenů a Lipna II do Vyššího brodu.
teplota 33°C
Volary - Dobrá - Stožec - Svatý Tomáš - Frymburk - Vyšší Brod
Den sedmý: Vyšší Brod - Rožmberk - Dolní Dvořiště - Kaplice - Děkanské Dluhoště
Rožmberk. Stará trať. Hraniční přechod Dolní Dvořiště. Statek v Dluhoštích.
teplota 36°C
Vyšší Brod - Rožmberk - Dolní Dvořiště - Kaplice - Děkanské Dluhoště
