Zde je Pankrácovo, Servácovo, Bonifácovo a Žofiino.

2000 Sázava

Termín: Květen 2000
Místo: Sázava - Bučovice - Mikulov Znojmo

Opět akce PSB.
Účast: Pankrác, Servác, Bonifác a Žofie
Letos byl v plánu pohodový výlet. Někoho napadlo využít červenou značku podél Sázavy jakožto ideální odpočinkovou cestu. Je totiž logické, že cesta vedoucí podél řeky buď mírně klesá (po proudu) nebo mírně stoupá (proti proudu). Následky tohoto tragického omylu jsme fyzicky nesli několik následujících dní. A na vykreslení velikosti trvalé duševní újmy není dost silných slov.
I přes to, že mé vztahy s řekou Sázavou byly vždycky na výborné úrovni, chovala se k nám dost nepěkně. Možná že pláču na špatném hrobě, bylo by třeba obvinit spíše značkaře, však srázy a kopce které řeku obklopují si ona sama za léta vybudovala.
Takže i přesto, že za celý týden jsme nepotkali žádnou vyšší horu, byl toto jeden z těch nejnáročnějších.
Doposavad hodně vzpomínáme a již víme co znamená pro většinu smrtelníků povrchní "co tě nezabije, to tě posílí".

Seznam a popis kapitol
Vysvětlivky k itineráři

č - následuje červená turistická značka
m - následuje modrá turistická značka
ž - následuje žlutá turistická značka
z - následuje zelená turistická značka
s - následuje silnice
v - následuje jízda vlakem
l - následuje let vzduchem (letadlem)
d - následuje plavba po vodě (lodí)
k - následuje cesta lanovkou
t - následuje cestování pod zemí (tunelem)
a - následuje prodírání lesem, pouští, městem, apod., nedefinovatelným směrem, neznámou cestou

Příklad:
Hustokváky(d,m,a) = Z Hustokvák po vodě na modrou a potom kazimutem.

Den prvý: Čerčany - Sázava - Český Šternberk - Zruč nad Sázavou - Ledeč nad Sázavou

Odjezd byl vyhlášen jednoho hezkého květnového rána ve Vysoké Lhotě u Čerčan. Podél Sázavy vede až do Havlíčkova brodu červená značka. A protože vede podél řeky, řekli jsme si, že to bude vlastně pořád mírně do kopce a bude to pohoda. To jsme ovšem nevěděli, že nás čeká neblaze proslulá cesta sázavského typu. Ona proslulost vlastně do této akce neexistovala. Totiž existovala, ale nevěděli jsme o ní. Přesněji: nevěděli jsme o ní, neproslavili jsme ji a tak vlastně fakt neexistovala. Milý čtenáři abys rozuměl, cesta existovala, ale protože se doposavad nenašel cyklista, který by jí celou projel, nebyl nikdo, kdo by o ní v souvislosti s horskými kozami informoval. Nakonec, kde jinde by měla vést cesta sázavského typu, než podél Sázavy.
Vedl jsem peleton zkušeně až na hranici mého akčního rádia do Kácova. Červená i tady jančí, ale kdo zná cestu jede po břehu a ignoruje ji. Kus za Stříbrnou Skalicí jsme poznali co je červená zač. Mělo nás to varovat, ale brali jsme to jako zpestření. Čekala nás Sázava a občerstvení. Pak jsme bláhově vyjeli na altánek nad městem a dolů.
Má znalost, se v těchto končinách ale omezuje na pouze na silnice, proto odtud začala naše závislost na červené značce. Sotva nás měla plně v moci, začala řádit jak pominutá. Podlé řeky není kopec, na který by nevystoupala. Ale né po normální cestě, ale sračkama, polem, potokem a podobně.
Zajímavé je, že značka ignoruje zajímavá místa. Například nebýt Pankrácova zraku, minuli bychom překrásnou vyhlídku na Zruč nad Sázavou. Ve Zruči je asi jediná hospoda a to dole u potoka. A mají tam pivo.
Hodnocení počasí bylo doposavad kladné: sluníčko, sucho a teplo. Cestou ze Zruče se ale vše změnilo. Pršelo, byla zima a mokro. Do Ledče jsme přibyli špinavý, vysílení a hladový. Vyhledali jsme zde ubytování v místním hotelu, co neměl neonové písmeno "e". Byly jsme za něj rádi, protože turistika v této končině nekvete a jiná možnost přespání asi není. Zkousli jsme teplotu v pokoji, byla lehce nad nulou, chodili jsme se ohřívat ven. Ve sprchovém koutě trčeli ze zdi holé měděné dráty - elektrický ohřev sprchujícího se hosta. Jinak dobrý.

teplota 15-30°C

Čerčany(č) Chocerady(č) Sázava(z) Český Šternberk(č) Kácov(č) Zruč nad Sázavou(č) Chřenovice(č) Ledeč nad Sázavou(č)

Den druhý: Ledeč - Světlá - Havlíčkův Brod - Přibyslav - Škrdlovice

Ráno svítilo slunce a byl ideální čas posedět a posvačit na lavičce na náměstí. Malinko jsme červené odpustili a nechali se od ní vést i nadále. Hned toho pochopitelně zneužila, ale končiny kolem Světlé nad Sázavou jsou malebné, počasí bylo dobré a Sázava tady bublá přes bílé kameny a říká se tomu tady Stvořidla. Každý vodák ví, že tento úsek je na lodích splavný jen je-li v Havlíčkově Brodě dostatečně vysoká hladina Sázavy.
V Havlíčkově Brodě jsme pojedli něco jídla a pokračovali dále. Značka tady vede po valu po zrušené železniční trati. Efektně se tak vyhýbáme jakýmkoliv nerovnostem.
V lesích pod Velkým Dářkem je moc pěkně. Cesty jsou často vedené po hatích a okolní stromy vypadají svěže a zdravě. Sluníčko nám svítí a je příjemně teplo. Jsme na Vrchovině.
Kousek za hrází rybníka jsou Škrdlovice a tam penzion. Nehledáme jiné možnosti a vrháme se dovnitř.

teplota 34°C

Ledeč nad Sázavou(č) Stvořidla(č) Světlá nad Sázavou(č) Havlíčkův Brod(č) Pohled(č) Přibyslav(č) Ronov(č) Velká Losenice(ž) Račín(ž) Velké Dářko(č) Škrdlovice

Den třetí: Škrdlovice - Pasecká skála - Vír - - Svinošice???

Žofie s nosiči na kole se magicky řítí přes kořeny, v písčitých zatáčkách s vlajícím zadním kolem přehlíží nebezpečí. Hrabání se na ... skálu.

teplota 30°C

Škrdlovice(s) Světnov(z) Tři Studně(m) Pasecká skála(z) Zuberský rybník(z) Lísek(z) Vítochov(č) Karasín(a) Velký Vír I(s) ??? Svinošice

Den čtvrtý: Svinošice? - Rousínov - Bučovice - Velké Pavlovice

Kousek po silnici nejdeme konzum a s místními nezaměstnanými na zápraží snídáme. K napití je kousek dále k dispozici ze skály vyvěrající určitě léčivý pramínek.
Kde se vzal, tu se vzal Adamov. V tomto údolí naprosto nečekané městečko. Dolů k říčce se vešli jen fabriky a ústí jejich komínů mají obyvatelé domů na stráních kolem před okny. Modrá značka tady opouští údolí a stoupá na svahy. Konečně nahoře a máme tu první defekt. Musím měnit ve stresu z blížícího se mraku, hrozícího deštěm. Ostatní si zatím posedají kolem do trávy. Zábava nastane při odjezdu, to se zjistí, že v trávě bylo cosi nevábně zapáchajícího.
Poslední významné stoupání dneška je na červené ze Křtin - malebné to vesničky v klínu zelených lesnatých kopců. Ještě jedno kufrování a pak nastává euforie. Neuvěřitelně hladké a rovné polní cesty. Jede to po nich velmi rychle skoro samo.
V Kobylí jsem definitivně přesvědčeni o tom, že jsme v kraji vína. Není to moc hezká vesnice, ale táhnou se tu po obou stranách silnice v řady sklípků. Dále po cestě jsou Velké Pavlovice. Každý dobře zná. Takže zde jistě o ubytování pro pocestné není nouze. Velký to omyl! Je zde jen jeden penzion a to plný. Jezdíme městečkem a propadáme zoufalství, nikde nic. Začíná pršet. Zmoženi usedáme do restaurace a propadáme alkoholismu. Zde se v posledním stádiu vnímání dozvídáme o ubytovně na hřišti. Je však třeba nalézt správce a poprosit ho o klíče. To se podaří, je to velmi ochotný člověk. Opouští svůj vyhřátý rodinný okál a jede nás ubytovat na hřiště. Jsme vděčni. Sláva!

teplota 27°C

Svinošice(s) Kateřina(s) Adamov(m) Křtiny(č,m,č) Rousínov(s,z) Letonice(z) Bučovice ??? Kobylí(s) Velké Pavlovice

Den pátý: Velké Pavlovice - Nové Mlýny - Mikulov - Hevlín - Znojmo

Ráno navštěvujeme konzum a posnídáme. Je hezky a nás čeká jen rovina. Z Pavlovic míříme k hrázi Nových Mlýnů. Hráz je velmi dlouhá, směrem k vodě sypaná s velkých kamenů. První metry vody jsou hrbolaté velkým množstvím hřbetů ryb. Ten hemžící se pás se táhne k nedohlednu. Na cestě jsou vyznačené očíslované úseky pro rybáře. Občas tu i nějaký sedí. Má nahozeno někam daleko od břehu, nohy ve vodě v té rybami hemžící se spoustě a trpělivě čeká až nějaká zabere. Tady se evidentně chytá pro zábavu. Jinak by nebyl potřeba prut. Stačí ruce.
Dominanta kraje - Děvín - se přiblíží a my opouštíme břeh nádrže a projíždíme velmi krásnou vesničkou Pavlov. V Mikulově dojde k dělení skupiny a Servác s Žofií odjíždějí vlakem na Prágl. Já s Pankrácem pokračuji dále s cílem Znojmo.

teplota 33°C

Velké Pavlovice() Nové Mlýny(a) Pavlov(s) Mikulov Hevlín Znojmo

Den šestý: Znojmo - Park Podyjí - Vranov - Slavonice

Rána v rodinných penzióncích jsou rozhodně nejlepší. Paní majitelka připraví snídani kdy je libo a za to vše nepožaduje přemrštěné peníze. Loučení pak bývá těžší zvlášť za špatného počasí a únavy. V našem případě ale počasí spíše lákalo k pokračování. A tak jsme navštívili naše oblíbené Znojmo, ochutnali Hostara a projeli starobylými uličkami dolů k přehradě.
Od přehrady nahoru podél vinic k hraničnímu přechodu do Rakous. V Rakousích jsme si chuť na pivo nechali zajít a z rakouské strany sjeli k Dyji. Dyje zde tvoří hranici států ale také českého národního parku. V Čechách se nesmí do parku snad ani vstoupit, ale v Rakousku za řekou to možné je. Jeli jsme tedy podél Dyje až k parádnímu hraničnímu přechůdku na mostku přes Dyji. Dále pak po české straně do Vranova. Ve Vranově na náměstí oběd a již dále silniční etapou do Slavonic.
Ve Slavonicích se lze ubytovat za levný peníz v hotelu na náměstí. Kola pak nutno potají dovléci do pokoje. Večer v hospodě bylo možno sledovat jeden z posledních zápasů našich hokejistů na mistrovství světa, tuším, ve Vídni.

teplota 36°C

Znojmo Rakousko Vranov nad Dyjí ??? Slavonice

Den sedmý: Slavonice - Staré město - Nová Bystřice - Jindřichův Hradec

Ve Slavonicích bylo krásně. Snídaně na náměstí patřila mezi ty nejpovedenější. Náměstí je totiž ohraničeno překrásnými průčelími domů s rytou omítkou.
Dnešní cíl Jindřichův Hradec nebyl ani daleko, ani blízko. Morál po šesti dnech v sedle ovšem způsobil, že volbou silnic, připravili jsme se o větší sblížení s krajinou České Kanady. Máme tak oproti zdejším končinám značný dluh, který splatíme snad někdy v budoucnu.
Jízda na horském kole po silnici nemůže přinést ty pravé zážitky, které by stálo za to popsat. Né že by nebyla panoramata, to jo, ale to nejde ani pořádně vyfotit, natož popsat.
Výstižněji: cesta proběhla hladce až do Jindřichova Hradce. Zde proběhla krátká prohlídka města a již poměrně bezproblémová přeprava dvou osob i dvou kol do Práglu.

teplota 36°C

Slavonice(s) Staré Město pod Landštejnem(s) Nová Bystřice(s) Číměř(s) Horní Pěna(s) Jindřichův Hradec

Zpět na začátek
Ubuntu Opera